Návod jak položit plovoucí podlahu

Autor Zveřejněno dne

Plovoucí podlaha je druh podlahy, která ve své skladbě obsahuje zvukově – izolační vrstvu. Díky svým dobrým vlastnostem je vhodná i v prostorách veřejných budov, ve kterých jsou mnohem větší nároky. Plovoucí podlahy se staly velkým trendem dnešní doby. Je to totiž perfektní možnost jak získat tepelnou a zvukovou izolaci zároveň, stejně i tak je na tom barevná škála, ze které si vybere každý. Montáž zvládne s návodem téměř každý.

Příprava povrchu

Nejdůležitější věcí na této podlaze je její samotná příprava, rozhodující úlohu nemá jen podlahová krytina, ale hlavně podklad, který pod podlahou bude. Podklad totiž musí být dokonale suchý, rovný a velmi pevný. Ještě před tím, než s pokládkou začneme měli bychom zjistit rovnost povrchu pomocí vodováhy, kde vodováhu pokládáme v místnosti různě na zem. Nejvyšší možný rozdíl výšky je 2mm, pokud bude rozdíl větší bude nutná speciální úprava. Co všechny tedy budeme potřebovat?

  • akrylový tmel podlahový
  • samotnou laminátovou podlahu (odstín je na Vás)
  • lemovací lišty
  • montážní lepidlo (větší množství)
  • podkladovou fólii a pěnovou podložku ( za podložku můžeme třeba použít mirelon o tloušťce 3mm nebo korkovou podložku, která je tlustá 4mm)
  • nářadí (metr, pilku, elektrickou vrtačku, distanční klínky, kotoučovou nebo přímočarou pilu, přesný úhelník, tužku, dotahovací hák)

Jak budeme postupovat dále?

Spousta výrobců plovoucích a laminátových podlah doporučuje podlahu uskladnit v místnosti aspoň 2-3 dny před pokládkou, aby se podlaha přizpůsobila a zvykla si na tepelné podmínky.

Laminátové desky by neměly být nijak poškozené či vykroucené nebo zdeformované, jinak se musí vyměnit. Pokud si pečlivě připravíme podklad, je třeba položit jako první podkladovou fólii z igelitu ( bývá většinou černé barvy), je to fólie, které se také říká parozábrana, která zabraňuje průchodu par. Poté přijde na řadu pěnová podložka a po ní samotná laminátová podlaha.

Začínáme pokládat u některé ze stěn ( je jedno které), ale také zároveň musíme nechat 1 cm od okraje volný, protože si časem bude podlaha ,,sedat´´ a bude potřebovat místo. Důvodem je roztažnost a smršťování některých druhů podlah. Této mezeře se odborně říká dilatační spára. Tuto mezeru zajistíme pomocí klínků.

Jednotlivé díly se spojují většinou zacvaknutím díky zámkovému systému pero – drážka. Každou lamelu stačí nadzdvihnout, nasadit do zámku a položit. Někdy je zapotřebí lamely k sobě ještě doklepnout kladívkem.

Plovoucí podlahy rozlišujeme také podle zátěžových tříd, pro domácí použití jsou vhodně třídy 21, 22 a 23. Pro komerční prostory se používají laminátové podlahy tříd 31, 32 a 33. Čím vyšší užitná třída, tím vyšší nároky.

Posuzuje se:

  • odolnost proti oděru
  • odolnost proti nárazu
  • odolnost proti cigaretovému žáru
  • vliv nohou nábytku
  • vliv nábytkových koleček
  • tloušťkové bobtnání – stabilita ve vlhkém prostředí

Teplota, kde podlahu budeme instalovat by se měla pohybovat kolem 18-22 ºC a vlhkost by měla být v rozmezí 50-60%.

Výhody plovoucích podlah

  • snadná montáž a demontáž podlahy – dá se snadno složit bez jakéhokoliv nepořádku
  • dobrá zvuková izolace – tento typ podlahy působí jako kročejová izolace – umí dobře tlumit hluk kroků, tuto vlastnost uvítáme hlavně v bytových domech
  • vhodná také pro podlahové vytápění
  • snadná údržba – tento povrch stačí setřít vlhkým mopem, nic se neusazuje ve spárách

Nevýhody plovoucích podlah

  • není vhodná do vlhkého prostředí
  • neodolává bodovému zatížení – pokud na plovoucí podlahu instalujete např. těžkou skříň nebo klavír, nevratně to na ní zanechá stopy = zde záleží na materiálu, který vyberete.